Jak odhalit investičního podvodníka

V návaznosti na události posledních dnů, kdy byl odhalen rozsáhlý investiční podvod společnosti J.O. Investment s.r.o., v rámci kterého bylo napáleno více než 2.000 klientů (mezi nimi i řada známých vrcholových sportovců), kteří nejspíše přijdou o více než 1 miliardu Kč, jsem se rozhodl sepsat článek, který vám pomůže investiční podvodníky odhalit.

V článku se budeme věnovat těmto znakům, které podvodné investice často mají:

1. Ponziho schéma (letadlo, pyramida).
2. Žádná rizika a 100% zajištění investice.
3. Garance (neúměrně vysokého) zhodnocení.
4. Chybí licence ČNB.
5. Sídlo v daňovém ráji.
6. Investice = exkluzivní členství ve VIP klubu.
7. On-line informace nám říkají, že se jedná o podvod.

Nejdůležitější investiční zásady

Stáhněte si zdarma e-book, který vám odhalí to nejdůležitější, co potřebujete k úspěšnému investování.

STÁHNOUT ZDARMA

Ponziho schéma (letadlo, pyramida)

Určitě jste o něm už slyšeli. Mimochodem výše uvedený případ investičního podvodu je jeho typickým příkladem. V této souvislosti je dobré si vysvětlit, o co se jedná.

Ponziho schéma je ilegální pyramidový a podvodný model, přinášející profit pouze zlomku účastníků, kteří jsou na vrcholu pomyslné pyramidy. Vše zde stojí pouze na náboru nových členů.

Letadlo může vypadat, že funguje a létá celkem svižně, jelikož po nějakou dobu (třeba i několik let) stále vyplácí (možná i zajímavé) výnosy. Realita je ale taková, že stávající klienti jsou vypláceni z peněz klientů nových. Roste-li počet klientů, zisky se vyplácejí. Proto bez nových klientů není z čeho vyplácet klienty stávající a následuje zhroucení celé pyramidy, nebo, chcete-li, pád letadla.

Souběžně s tímto neustále probíhá ujišťování o tom, že podnikání společnosti je legální, skutečná praktická ujištění však nejsou k nalezení. Klienti i někteří z řad zaměstnanců či zástupců podvodné firmy jsou vystaveny tzv. brain-washingu (vymývání mozků), kdy jsou jim opakovaně zdůrazňovány a prezentovány leckdy i falešné úspěchy (výnosy) ostatních. To vše za účelem toho, aby dotyční ze spolupráce nevycouvali a nechtěli náhodou vybírat své vklady. Základem u letadla totiž je udržet ho ve vzduchu co nejdéle.

Žádné peníze obvykle v letadle nejsou – zůstatky jsou pouze elektronické (virtuální) a většina peněz bývá majiteli vyváděna z firmy pryč a následně zpronevěřena.

Jaké mohou být další znaky investičního podvodu?

Žádná rizika a 100% zajištění investice

Vězte, že riziko je u každé investice. Nejlépe jsou na tom v tomto ohledu snad jen bankovní depozita, která jsou 100% kryta Garančním systémem finančního trhu (GSFT – dříve Fond pojištění vkladů). Vklady jsou tak pojištěny do částky 100.000 EUR (cca 2.500.000 CZK) v jedné bance na jednoho klienta (fyzickou či právnickou osobu). Pojištěna je nejen jistina, ale i úroky, které z ní eventuálně plynou.

Co je pojištěno:

• běžné účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob;
• spořící účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob;
• termínované účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob;
• vkladové účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob;
• vkladní knížky v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob;
• vklady územního samosprávného celku (obce a kraje) pouze za předpokladu, že jeho daňové příjmy nepřesahují částku 500 000 EUR, a pokud splní další podmínky stanovené zákonem.

Co není pojištěno:

• směnky a další cenné papíry (např. akcie, dluhopisy, podílové listy, finanční deriváty);
• vklady bank (mezibankovní vklady), spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, finančních institucí (např. investičních společností, penzijních společností), pojišťoven, zajišťoven a zdravotních pojišťoven; pojištění vkladů se tedy nevztahuje na důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, které se dělí na investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění;
• vklady státu;
• podřízené dluhy (vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu);
• předplacené platební karty nespojené s žádným účtem, vydané ve formě elektronických peněz (např. Cool karta, my paysafecard apod.);
• pohledávky z vkladů, které podle pravomocného rozsudku pocházejí z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, pokud nebyly zajištěny ve prospěch obětí trestné činnosti;
• členské vklady členů družstevních záložen (tj. základní členské vklady a další členské vklady dle § 4b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů);
• pohledávky územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy jsou vyšší než částka odpovídající 500 000 EUR.

Výše uvedené stanovuje Zákon č. 21/1992 Sb. (Zákon o bankách). Lze to tedy chápat tak, že investor má 100% pravděpodobnost návratnosti svého vkladu. Tomu ale odpovídá i výnos, který není nijak závratný a nejlépe si v tomto směru vede pravděpodobně stavební spoření, u něhož se po započtení úroků, státní podpory a dodržení vázací doby, můžeme dostat na průměrný čistý výnos někde okolo 3 % p.a. Spíše než o investování se proto dá mluvit o spoření (zhodnocování volných prostředků bez investičního rizika).

Vše, co není kryto GSFT, už je investice (někdy spíše spekulace, ale o tom zase jindy), která investorovi přináší i určitou míru rizika. Někdy větší, někdy menší, ale riziko je přítomno VŽDY. Bude-li vám někdo tvrdit opak, např. to, že to máte „100% garantováno“, zeptejte se ho kým. Ano, na trhu existují třeba dluhopisy, kde jejich emitent smluvně garantuje návratnost celé investice a vyplacení úroku. Když ale emitent zkrachuje a přijde o peníze, např. z toho důvodu, že mu jednoduše nevyjde byznys plán, ani smlouva investorovi nepomůže a ze 100% garance může být rázem 100% ztráta. Tak to prostě je. Více o rizikách investic do dluhopisů píšu v tomto článku.

Také jsou na trhu tzv. garantované certifikáty, které mohou garantovat vloženou částku např. z 80, 90, či 100 %. I tyto finanční deriváty ale mají formu dlužního úpisu – vydává je banka a investor podstupuje kreditní riziko emitenta. Když emitent zkrachuje, hrozí stejná rizika jako u dluhopisů, tedy v nejhorším případě i 100% ztráta investice.

A od pádu banky Lehman Brothers nebo cestovní kanceláře Thomas Cook, již všichni víme, že i velký kolos, který je na trhu více než 100 let, může zbankrotovat a zanechat po sobě dluhy v řádu miliard dolarů, které nikdy nikdo nezaplatí. Se společností tak krachuje i její 100% zajištění, na které vás možná někdy lákal některý z „provizechtivých“ prodejců. Jistě znáte takové ty řeči: „Ničeho se nebojte, jde o konzervativní investici…“ I konzervativní investice má totiž svá rizika. Nevěřte těmto podvodníkům!

Garance zhodnocení (neúměrně vysokého)

Já osobně jsem se setkal na sociálních sítích s tvrzením: “Nabízíme garantované zhodnocení 3 % měsíčně.” To vypadá podezřele už na první pohled. Kdo je vám v dnešní době schopen garantovat výnos 36 % p.a.?

Jak jsme si pospali výše – nic není garantováno, protože i ten, kdo garantuje, může zbankrotovat. Pamatujte také, že výnos vždy odráží míru rizika. Chci tím říci, že vysoký výnos VŽDY znamená vysoké riziko, naopak to ale platit nemusí. Jinými slovy – proklamovaný výnos 30 % ročně bude jistě znamenat i vysoké riziko – když chce někdo vydělat 30 %, musí ve skutečnosti vydělat ještě více, aby mu po výplatě vašeho zisku ještě něco zbylo. Ovšem investice, kde vám mohou slibovat „jen“ 6 % p.a., může ve skutečnosti generovat výnos např. i těch 30 a více % (jak to doopravdy je, většinou nikdy nezjistíte). Projekt tedy může být stejně rizikový, jako ten, u kterého vám je nabízeno zmíněných 30 %. Ve skutečnosti byste si tedy zasloužili mnohem větší odměnu, vy jste ale kývli pouze na těch 6 %.

Takže ještě jednou:

Vysoký výnos VŽDY znamená vysoké riziko. Není ale pravidlem, že za vysoké podstupované riziko investor pokaždé získává odpovídající výnos.

14 tipů jak se stát rentiérem

Stáhněte si zdarma e-book, který vám usnadní cestu k Vaší finanční nezávislosti.

STÁHNOUT ZDARMA

Chybí licence ČNB

Subjekt, kterému chcete svěřit své peníze, by také měl mít příslušná povolení ke své činnosti. Ta uděluje Česká národní banka (ČNB).

Na stránkách ČNB naleznete evidenci Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Zde můžete vyhledat každý subjekt, který získal od ČNB oprávnění ke své činnosti. Pokud společnost, která vám investiční spolupráci nabízí (nebo její zástupce), v evidenci není, povolení k činnosti na našem území nemá.

Hlavní licence poskytované v ČR:

• obchodník s cennými papíry (OCP)
• investiční zprostředkovatel (IZ)
• investiční společnost či fond (IS, IF)

Tuto problematiku upravuje zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT) a zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

Doporučuji vám si před započetím spolupráce zjistit o společnosti a osobách, které za ní stojí, co nejvíce informací. Rozhodně tak učiňte dříve, než kamkoliv odešlete jakékoliv peníze, či podepíšete podložené smlouvy. Ve většině případů vás nejspíše smlouva nebude zavazovat k zaslání prostředků. Jinými slovy, to, že jste něco podepsali, neznamená, že skutečně musíte peníze odeslat a investovat. Ovšem i přesto doporučuji před podpisem dokumentů vše analyzovat a dotyčnou osobu a společnost řádně prolustrovat.

Dokud takové prověření neprovedete, nesdělujte nikomu, kdo vás lanaří, ani žádné své citlivé a osobní údaje.

Pamatujte také, že to, že má někdo licenci či titul, ještě bohužel neznamená, že svou práci dělá dobře. Dalším příkladem mohou být malé emise korporátních dluhopisů, jejichž prodejci se ohánějí tím, že jde o „garantovanou investici s prospektem, který schválila ČNB“. To v praxi znamená nikoliv to, že jde o kvalitní investiční příležitost, ale pouze to, že v daném prospektu je napsaná pravda o emitentovi.

Licence (regulace) = transparentnost, nikoliv kvalita.

Sídlo v „daňovém ráji“

I sídlo v „daňovém ráji“ může být znakem neseriózní společnosti.

V praxi funguje offshore podnikání takto:

1. Firma se sídlem v zahraničí (zřizovatel) musí u nás vždy založit tzv. odštěpný závod (dříve organizační složka) skrz který vykonává podnikatelskou činnost na území ČR.
2. Na smlouvách vždy jako smluvní strana vystupuje mateřská právnická osoba (zřizovatel odštěpného závodu, tedy offshore společnost).
3. Jak zřizovatel, tak odštěpný závod mají jednotné vedení a jsou od sebe neoddělitelné. I přesto ale odštěpný závod vykazuje určitou míru samostatnosti (např. při vedení učetnictví, placení daní apod.).

Jakmile uslyšíte prohlášení typu: „My jsme VIP offshore, pro nás regulace neplatí.“, měli byste určitě zpozornět. Důvody, proč založit svou společnost jinde než v ČR, jsou různé. Těmi nejčastěji zmiňovanými jsou, kromě daňové optimalizace, také anonymita vlastnictví a ochrana majetku vlastníků a řídících osob těchto společností. Mnohdy se zmiňuje i nižší byrokratická zátěž.

Ovšem dají se dohledat i zdroje, které nám sdělují, že offshore společnosti bývají méně spolehlivějšími a více rizikovějšími obchodními partnery, než firmy se sídlem v ČR. Z těchto zdrojů vyplývá, že kromě nižší ekonomické stability mají tyto společnosti např. i horší platební morálku. Offshore destinace mívají také nízké požadavky na transparentnost tamních firem – často není nutné podávat daňové přiznání ani nebývá vyžadováno auditované účetnictví, a z toho také plyne celkově menší důvěryhodnost společností založených v offshore centrech.

Aniž bych se chtěl zastat jednoho či druhého pohledu, musím říci, že v oblasti investování je nutné mít se na pozoru o to více. Jakmile totiž svěřujete své peníze cizímu subjektu, téměř vždy jste obeznámení s tím, že můžete přijít i o celou svou investici, nebo utrpět výrazné ztráty, s čímž svým podpisem souhlasíte.

Druhá věc je samozřejmě to, že pokud se dodrží určitá pravidla, tento černý scénář se většinou nenaplní. Ovšem posíláte-li své těžce vydělané peníze nějaké firmě za účelem jejich zhodnocení (a teď už se budu opakovat), je přece ve vašem hlavním zájmu zjistit si o společnosti a lidech, kteří za ní stojí, co nejvíce informací. Využívání offshore výhod (již zmíněná nízká transparentnost – zejména anonymizace údajů a z toho vyplývající neschopnost dopátrat se skutečných vlastníků) v tomto případě naopak považuji za velkou nevýhodu pro budoucího klienta, který tak může házet své peněžní prostředky do „černé díry“, o které nic neví a ze které je už nikdy nevytáhne…

Za offshore společnosti se často „schovávají“ firmy nabízející obchodování na tzv. Forexu (Foreign Exchange – anglicky směna cizích měn), což je mezinárodní trh měn, který je největším a nelikvidnějším mimoburzovním trhem na světě. Tyto společnosti musí mít licenci OCP a obchodují nejen měnové páry na Forexu, ale i akcie, dluhopisy, investiční certifikáty a jiné finanční deriváty (např. rozdílové smlouvy Contract For Difference, nebo-li CFD), často obsahující finanční páku. Navzdory vlastnictví licence OCP jejich počínání nemusí být vždy férové. Může se také jednat o tzv. market makery.

Market maker (tvůrce trhu) je subjekt, který se zavazuje vykrýt objednávku klienta v případě, že se na trhu nenachází žádná protistrana. Jinými slovy market maker zajišťuje likviditu – díky němu máte záruku, že držený investiční nástroj vždy prodáte, či koupíte. Otázkou je, za jakou cenu… Market maker totiž vytváří svůj vlastní trh, na kterém určuje ceny.

Obchodování s market makerem proto může představovat rizika spojená s možným výskytem střetu zájmů. To se týká situací, ve kterých je obchodní zájem market makera (OCP) v rozporu se zájmem klienta, např. ztráty vzniklé zákazníkovi se mohou stát ziskem obchodníka s cennými papíry a naopak. Také tzv. spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) je významnou nákladovou položkou, která jde vždy k tíži klienta zejména při častější obchodováním.

Spolu se spreadem dále rujnují klientovu peněženku i poplatky za transakce. Jste-li k obchodům nabádáni až moc často (někdy i bezdůvodně), může se jednat o tzv. churning (nadměrné obchodování za účelem inkasa poplatků za transakce ze strany brokera).

Brokeři sice disponují interními předpisy a směrnicemi, které by měly střet zájmů a churning vylučovat, ale ne vždy jsou tyto směrnice dodržovány.

Market maker obvykle nabízí klientovi používání zmíněné finanční páky, která je integrovaná přímo v investičním nástroji (např. turbo certifikát či CFD) nebo maržové obchodování (obchodování na dluh = dáte svých např. 200.000 Kč a broker vám půjčí dalších 800.000 Kč za dohodnutý úrok; obchodujete s celým milionem a využíváte v tomto případě páku 5, což znamená, že jakýkoliv pohyb se násobí 5x), kde se klient může dostat i do dluhu. To už nemá nic společného s investováním, ale jedná se o čisté spekulace, jež nejsou vhodné pro retailové investory, kteří nemají dostatečné zkušenosti.

Market maker však současně s pákovými obchody nabízí klientům i možnost „vzdělávacích akademií“ a službu „osobního makléře“, což jim má pomoci zorientovat se na trhu a „dostrkat“ je k obchodování. Nabízeny jsou i různé bonusy – „získejte 1.000 USD na obchodování zdarma“ apod.

Tyto praktiky jsou aplikovány s jediným cílem – navnadit klienta výnosnými obchody v počátku až po psychické nátlaky a ožebračení na konci spolupráce. Kombinace širokých spreadů, poplatků za transakce, finanční páky, churningu a tzv. slippage (rozdíl mezi provedenou a očekávanou cenou obchodu) pak může vynulovat váš účet velmi rychle.

Ne všichni brokeři a market makeři se takto chovají. Na místě je ale důkladná obezřetnost a prověřování informací již od samého počátku. Jakmile vám intuice bude říkat, že je na celé situaci něco podezřelého, jděte od toho.

Investice = exkluzivní členství ve VIP klubu

Investiční příležitost také bývá občas prezentována jako elitní členství v určitém VIP klubu. A pouze těm „vyvoleným“, kteří do něj vstoupí, se odhalují detaily investiční strategie a přesné postupy toho, jak se vlastně tvoří ty propagované výnosy.

Prodejci často zmiňují „tajné know-how“, které je tak skvělé, že o něm veřejnost nemůže vědět. A kdo tomu nevěří, bývá představiteli firmy zesměšňován a označován za pošetilce a hlupáka.

Takovéto manipulativní chování nemá ve světe seriózních investic své místo. Uvědomte si, že když se někdo chlubí tím, že dosáhne určitých výnosů (a má-li dostatečná oprávnění ke své činnosti), musel jistě ČNB dokládat detaily své investiční strategie, kterou bude ve své práci aplikovat. Jinými slovy – kdo se kasá tím, že dosáhne jakýchkoliv výnosů, musí být schopen laikovi (potenciálnímu klientovi) srozumitelně vysvětlit, jak těchto výnosů dosahuje. Není-li dotyčný ochoten se o tuto informaci s vámi podělit, nechte ho jít a žádné peníze mu nesvěřujte.

15 tipů jak ochránit platební kartu před zneužitím

Stáhněte si zdarma e-book, díky kterému se dozvíte, jak minimalizovat zneužití vaší platební karty.

STÁHNOUT ZDARMA

Zdroje na internetu říkají, že se jedná o podvod

Pakliže již někdo byl zkoumanou společností napálen, je vysoká pravděpodobnost toho, že tento člověk sdílel svou špatnou zkušenost s ostatními. Při zjišťování proto určitě využijte internet. Lustrujte nejen obchodní firmu dané společnosti, ale i jména jejích zástupců, představitelů a osob, které se nacházejí ve vedení firmy.

Kromě internetových vyhledávačů (Google a Seznam) a rejstříků (Obchodní, insolvenční, živnostenský) hledejte informace i na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Linked In, YouTube…). Zkuste položit dotazy na příslušné subjekty ve skupinách, které sdružují zájemce o investování a sdílejte s nimi nabídky, které jste obdrželi.

Při hledání se neomezujte pouze na informace v českém jazyce, zkuste použít i angličtinu.

Pokud již někdo byl vámi zmíněným podnikatelským subjektem napálen, můžete se o tom důkladnou online rešerší velmi rychle dozvědět.

Závěrem

Věřím, že vám uvedené informace pomohou ve vašem rozhodování. Nezapomínejte na své pocity, které při komunikaci s potenciálními správci vašich volných peněz budete mít. Jděte více „pod pokličku“ – ptejte se na další informace, nespokojte se s obecnými tlachy a moudry. Buďte chytří, poslouchejte svůj vnitřní hlas a ověřujte si z různých zdrojů, zda to, co vám dotyčný sděluje, je pravda.

Uvažujete-li nad investováním, napište si o konzultaci. Společně jistě najdeme pro vaše peníze bezpečné řešení, které vám přinese odpovídající výnos a dovede vás k vašim finančním cílům.

Jakub Hesoun

—

Zdroje:

https://bossa.cz/cs/vzdelani/forex-uvod/market-maker

https://www.efrank.cz/cs/page/jak-se-nenechat-pripravit-o-penize

https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/sedm-castych-investicnich-lzi.A160111_125316_viteze_sov

https://www.mesec.cz/clanky/offshore-centrum-raj-pro-vase-podnikani/

https://www.businessplace.cz/odstepny-zavod/

https://www.tradesmart.cz/co-to-je-slippage-trading-terminologie/

https://www.mesec.cz/clanky/proc-jsou-firmy-se-sidlem-v-danovem-raji-rizikovejsi/

https://www.ioffshore.cz/proc-zalozit-offshore-spolecnost